Historie balonového létání

Touha létat je zřejmě stejně stará jako lidstvo samo. Člověk se od pradávna snažil napodobit let ptáků.

Toho, že teplý vzduch stoupá vzhůru, si jistě všimlo mnoho lidí –stačil pohled na hořící ohniště. Ale první, kdo z toho vyvodili důsledky, byli bratři Jacques Étiénne a Joseph Michel Montgolfiérové. Bratři Montgolfiérové znovu objevili teorii nadnášení, kterou poprvé formuloval řecký matematik a filozof Archimédes ve druhém století před naším letopočtem.

Montgolfiérové vyráběli papír a měli továrnu poblíž Lyonu ve Francii. Zjištění, že lehký sáček naplněný dýmem se vznese do výše a letí, jim doslova učarovalo. Po mnoha počátečních pokusech vypustili na jaře roku 1783 velký balon polepený hedvábným papírem a naplněný horkým vzduchem. Během desetiminutového letu překonal balon vzdálenost větší než 1 km! V koši balonu však zatím nebyli lidé. Prvními dobyvateli vzduchu (stejně jako o staletí později prvními dobyvateli kosmu) byla zvířata. V tomto případě kohout, kachna a beran. Jejich návratem na zem se prokázalo, že v atmosféře nejsou jedovaté plyny, jak se tenkrát lidé domnívali. Otevřel se prostor pro létání také lidských posádek.

Rekonstrukci prvního letu na poněkud amatérsky natočeném videu je možné shlédnout na:

http://www.youtube.com/watch?v=wpKwCemUeec.

První lidé, kteří našli odvahu k letu v balonu (kterému se říkalo montgolfiéra), byli Jean-François Pilâtre de Rozier a markýz François Laurent d'Arlandes. Jejich let se uskutečnil 21. listopadu 1783 v Paříži, a tak byla odstartována éra vzduchoplavby. Jejich montgolfiéra byla vysoká 20 m a v nejširším místě měla průměr 14 m. Pod balonem byl upevněný ochoz pro „letce“ s topeništěm uprostřed (pro ohřívání vzduchu). Let trval osm minut. Odehrál se před králem Ludvíkem XVI., Marií Antoinettou a celým královským dvorem a přihlíželo mu dalších asi 130 000 zvědavců. Balon uletěl 3,2 kilometru a poté bezpečně dosedl s posádkou na zem. Posádka měla štěstí, jiní při podobných pokusech přišli o život. Když místní sedláci přiběhli zjistit, co se vlastně stalo, nedovedli pochopit, odkud se tak veliký balon na louku dostal. Označili ho za dílo ďáblovo a celý ho zničili. Od té doby se datují občasné problémy mezi vzduchoplavci a farmáři. Bohužel s věkem úplně nevymizely a v minimální míře přetrvávají i dodnes.

Z dochovaných zdrojů můžeme usoudit, že první horkovzdušný balon v Čechách, ještě bez posádky, vypustil učenec a cestovatel Tadeáš Hanka v březnu roku 1784. První let s posádkou na území Čech uskutečnili Joachim ze Šternberku a Joanne Pierre Blanchard. Let se konal v říjnu 1790 v Praze, v Královské oboře. V jisté knize o českém vzduchoplavectví se píše: „Na jevišti české vzduchoplavby sehrály svou roli četné osobnosti, jejich role byly však pouze epizodické a jejich jména jsou dnes již zapomenuta.“ A tak literatura o prapůvodní historii balonového létání u nás mlčí.

Balony sice vzbuzovaly velké nadšení, ale brzy se ukázalo, že mají řadu nevýhod. Především byly špatně ovladatelné a chyběl jim pohon.

Řešení přinesly vzducholodě. Když v roce 1870 pruské vojsko obléhalo Paříž, všiml si pruský důstojník Ferdinand von Zeppelin, že Francouzi dopravují do obklíčeného města náklady pomocí balonů. Začal proto pracovat na konstrukci vzducholodě, která by byla na rozdíl od balonů řiditelná.

Svoji první vzducholoď postavil roku 1900 a naplnil ji vodíkem. Nebyla sice příliš zdařilá, ale Zeppelin ji neustále vylepšoval, takže v roce 1909 už mohly být vzducholodě zavedeny do osobní dopravy. Do začátku I. světové války přepravily více než 35 tisíc lidí. Tyto úspěchy nenechala bez povšimnutí německá vláda, která zadala Zeppelinovi zakázku na celou „letku”. Více než 100 vzducholodí během I. světové války bombardovalo nepřátelská města.

První let přes Atlantický oceán do Ameriky uskutečnil v r. 1919 major Scott vzducholodí z Velké Británie.

LZ-127 Graf Zeppelin v Los Angeles 26. 8. 1929 Jídelna

Zeppelin zemřel v roce 1917 a nedožil se velkého rozmachu mezikontinentálních letů, který nastal až ve 30. letech minulého století. Jeho nejznámější lodí byl Graf Zeppelin, který nalétal více než 1 600 000 km. Avšak jeho největší chloubou byla vzducholoď Hindenburg. Byla dlouhá 248 m a měla průměr přes 41 m. Čtyři motory jí umožňovaly dosáhnout rychlosti až 150 km/hod a bez mezipřistání zvládla 14 000 km. Měla kabiny pro 50 cestujících vybavené teplou a studenou vodou, kuřácký salonek apod. Dne 6. května 1937 však postihla Hindenburg katastrofa: vybuchla a v jejích troskách našlo smrt 36 osob.

LZ-129 Hindenburg, největší vzducholoď světa

Gondola a jeden ze čtyř dieslových motorů Mercedes-Benz

Moderní doba se dnes již nevrací k přednostem vzducholodí, ale stále více se setkáváme s klasickými balony na teplý vzduch. K jejich renesanci došlo v 70. letech 20. století v souvislosti s jejich využitím pro rekreaci a reklamu. Dokonalé materiály plášťů balonů a výkonné plynové hořáky umožňují bezpečný rozvoj této krásné a atraktivní discipliny.